NOOMDOM: „Jsme národ značek.“

Noomdom

Tereza Rosalie Kladošová

Mladá návrhářka Tereza Rosalie Kladošova navrhuje oblečení, které se pohybuje na rozhraní „snů a reality“, čerstvé návrhy jste mohli vidět mimojiné i na Artsemestru UMRPRUMky. Její nejnovější kolekce je inspirována technikou gobelínu a domácím umění, přelomem 80. a 90. let. Další kousky si můžete přijít prohlédnout a zakoupit v DEBUT gallery, a pokud se chystáte na SHOOTING FASHION STARS, zaručeně její tvorbu nepřehlédnete.

Kdo stojí za projektem Noomdom a co představuje?

Asi bych to nenazvala úplně projektem. NOOMDOM byla má bakalářská práce na Fakultě multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, v rámci které vznikla autorská kolekce oděvů. A co bude dál, to se ještě uvidí. NOOMDOM je o propojování světů, pohledů a názorů.

S jakými materiály pracuješ, které naopak (pravděpodobně níkdy) nebudou součásti tvé tvorby?

Nemám vyhraněný styl, pořád se snažím materiály objevovat. Co mě baví, jsou materiály, které  jsou či působí tak trochu netextilně, ale mám ráda i luxusní materiály jako například kůži a hedvábí. Ale k těm mám velký respekt, takže je nepoužívám moc často.

Máš nějaký odpor např. ke kožešinám?

Ne, vůbec. Kožešina je dokonalý materiál, který se nedá nahradit, ať už svými vlastnostmi nebo vzhledem. Já bych si asi novou kožešinu nekoupila. Když bych chtěla kožešinu, použila bych pravděpodobně nějakou kožešinu z blešáku nebo podobně.

Na co primárně myslíš, když začínáš kreslit nové skicy modelů?

Na to, jaký chci mít z té kolekce pocit a jakou má mít atmosféru.

Nedávno jsi obhájila bakalářský titul ve Zlíně, co ti tato škola dala?

Dala mi přátele, a to je úplně to nejvíc, co mi mohla dát.

Vytvořila sis svůj směr, nebo prozatím necháváš tomu dveře otevřené?

Já se snažím co nejvíc experimentovat a každou další tvorbou objevovat nové materiály, techniky,  přístupy a možnosti a tím si rozšiřovat obzory.

noomdom 00/nordic remembrance

noomdom 00/nordic remembrance

Jak si myslíš, že je důležité, aby člověk, který dělá tvůrčí práci, měl vzdělání v oboru?

Nemyslím si, že to je nejdůležitější. Ale škola tě nutí se posunovat, dává ti zpětnou vazbu a také je v ní člověk obklopen tvůrčím a podmětným prostředím a lidmi což je podle mě to nejdůležitější.

Co je podle tebe problémem nezájmu české společnosti o módu a lokální designéry?

Jsme národ značek. Ale je to čím dál tím lepší, jenom chybí jeden článek v celém tom procesu a to je základní problém. Existují designéři, možná i nějací výrobci, ale chybí tady nákupčí a místa, kde módu prodávat.

Co musí člověk všechno obětovat tomu, aby jeho nově zavedená značka měla úspěch? 

noomdom 00/nordic remembrance

noomdom 00/nordic remembrance

Až na to přijdu, dám vědět:) Ale myslím, že čas, čas, čas, srdce a peníze.

Na svých facebookových stránkách máš claim: „realita není skutečnost“ … Jaký to má vztah k tvé práci?

Je to taková slovní hříčka, která odkazovala k tématu mé bakalářky, ale postupem času zjišťuji, že to pro mě znamená vlastně všechno. Já si neustále vytvářím své vlastní světy, které se mi potom odráží v realitě, a naopak realita podněcuje a inspiruje vnitřní imaginární světy, které vznikají. Balancuji mezi oběma, imaginárním a reálným, a to právě činí běžný všední den napínavým:) A vlastně, jak můžeme vědět, který je který?

00/refresh

00/refresh

 

 

 

 

 

Co v tom případě je pro tebe skutečnost?

Skutečnost je to, co chceme považovat  za skutečné (to je ta intelektuální odpověď). Já vlastně vůbec nevím a proto se tím asi zabývám…

Pokud by se ti naskytla příležitost mít stáž u nějaké světové značky, která by to byla?

Každou chvíli se vidím někde jinde, ale teď například: Givenchy, Kenzo, Antonio Maras, Walter van Bierendonck.

S Annou Štěpánkovou ses podílela na projektu Zachumlání laní … O čem to je?

Zachumlání Laní je projekt, který pořád pokračuje a je to o spolupráci dvou kamarádek, které obě dělají úplně něco jiného a v určitém bodě se potkávají. A co z toho vzniká můžete vidět na našich facebookových stránkách.

Kdyby tvoje nová kolekce měla svůj vlastní soundtrack, jak by ta hudba zněla?

Něco mezi The Knife a Agnes Obel.

Jan Ďurina for BLUE PAPER mag

Jan Ďurina for BLUE PAPER mag

Jan Ďurina for BLUE PAPER mag

Jan Ďurina for BLUE PAPER mag

 

Jan Ďurina for BLUE PAPER mag

Jan Ďurina for BLUE PAPER mag

Credits: Jan Ďurina for BLUE PAPER mag

Jan Ďurina for BLUE PAPER mag

 

Zdroj: NOOMDOM

Natalia Kuznetsova