Loscil: „Kdybych nedělal hudbu, byl bych asi sládkem.“

Ambientní večírek ATMO, pokračuje ve svém duchu a s prvním prosincovým dnem přiveze do Prahy kanadského producenta Loscil, který vydává experimentální elektroniku na prestižních značkách Kranky a Ghostly International. Přečtěte si rozhovor a nalaďte se na ambientní vlnu.

 

Ahoj Scotte, předpokládám, že jsem tě teď zastihla někde mezi Holandskem a Anglií. Jaká je zatím tvá tour?

Přesně tak, předevčírem jsem hrál v Manchesteru, a pak jsem měl den volna, což jsem dost potřeboval. Na turné to jde skvěle, každá show zatím byla úplně jiná, ale stejně příjemná.

 

Tvé práce jsou inspirované místem kde žiješ, tedy kanadským Vancouverem. Našla by se i nějaká výjimka? Nějaké jiné místo, které tě ovlivnilo?

Nejsou to žádná konkrétní místa. Inspiraci nacházím různě, ale lokalita, ve které žiješ a říkáš jí domov, je vždy něco jiného – umožní ti podívat se víc do hloubky a zažít to prostředí jinak.

 

Co tě tak přitahuje na prostředí, kde se „střetává průmysl a příroda”? Není i něco smutného na tom, co lidi přírodě udělali?

Ano i ne. Je to víc komplikované. I když je cítit smutek v těch destruktivních tendencích lidí, jsme také součást přírody. Všechno ve vesmíru je v neustálém pohybu a my se posouváme ve stejném směru. Samotná myšlenka, že existujeme mimo přírodu a můžeme ji ovládat je dost absurdní. Všechno je spojeno s těmito masivními silami, nad kterými nemáme žádnou kontrolu a jejich změna je jen zázrak pro její svědky. Ale to nás nemá omlouvat naší nevědomou schopnost žít lepší život pro sebe a pro naše okolí. Mohli bychom to dělat lépe, ale nakonec jsme prostě součástí tohoto světa. Když na to přijde čas, tak se nám ta příroda za naše chyby pomstí.

maxresdefault

Tvá hudba často zní jako soundtrack, navíc jsi skládal i hudbu pro krátký film. Můžeme od tebe očekávat třeba video nebo dokumentární snímek o místech, ve kterých nacházíš tolik inspirace? Mohlo by to být minimálně stejně působivé jako je tvá hudba.

Minulý rok jsem dělal hudbu pro krátký dokumentární film, který produkoval Nation Film Board of Canada, ve kterém hrál umělec z Tofino BC. Město Tofino není daleko od Vancouveru, kde jsem vyrůstal a bylo to zajímavé, jak se všechny věci pospojovaly podobnou cestou. Režisér mi tvrdil, že moje hudba dobře doplňuje scény s oceány a lesy a ve skutečnosti to byly právě tyto elementy, kterými jsem se od začátku inspiroval. Bavilo mě na tom pracovat, ale nechtěl bych dělat filmy pořád.

 

Ambient produkuješ už řadu let – dokázal bys říct, jestli se popularita tohoto žánru nějak změnila? Myslíš, že v budoucnu bude příznivců ambientu víc?

O popularitě jsem v souvislosti s mou hudbou nikdy neuvažoval. Vždycky jsem se svou hudbou byl na okraji a nepovažuji se za příliš populárního. Samozřejmě existují umělci, počínaje Brianem Enem kteří přispěli tomu, že hudba, kterou nazýváme ambientní, získala větší přitažlivost. Vlastně ani nevím, jestli lidi vůbec chápou co znamená, když se řekne ambient.

27fdab2c29804dfccdb0a0327ab08eba

Prozradil bys něco o tom, jam vznikají tvé skladby? Můžeme v nich slyšet třeba určité zvuky, které jsi nahrál ve Vancouveru?

Na desce „Sketches from New Brighton“ jsou použité nějaké nahrávky z města New Brighton (tzv. field recordings, pozn. aut.), které jsou k dispozici v jejich původním stavu na mém bandcampu (a ke stažení i zdarma). Spousta těch zvuků byla transformována a zpracována do formy, která tvoří hudební pozadí alba. Rád pracují tímto způsobem, kdy nahrané samply můžu upravovat a tvarovat do palety, ze které můžu následně čerpat.

 

Jak ovlivnila škola tvůj proces tvorby? Naučila tě nějakému systému, podle kterého teď postupuješ?

Je to už docela dávno, ale ano, ze školy jsem si toho odnesla hodně. Technikám jako je konvoluce nebo granulární syntéza jsem byl ve škole často vystaven. Taky mě dost fascinuje historie počítačové hudby.

 

Co tvá živá vystoupení – máš při nich nějaké místo pro improvizaci?

Rozhodně. Často hraju s dalšími hudebníky na piano nebo vibrafon, a další. Když hraju sám tak často vrstvím zvuky na sebe a hraji je v improvizované podobě. Nicméně nejsem ten pravý improvizátor.

 

 

Můžeme očekávat, že se budeš někdy dělat dub techno? Co nového chystáš pro tvůj projekt Loscil v budoucnu? 

Pravděpodobně to nebude víc dub techna, víc mě zajímají polohy, ode se nástroje střetávají s elektronikou. Teď mě nejvíc zajímá objevování nových postupů ke skládání a vydávání takové hudby, jakou jsem teď vydal na novém albu Adrift. Žijeme v zajímavé době pro hudbu i pro mně, není to ani tak o žánrech jako spíš o vyjádření skrze technologii.

 

Našel jsi něco, co je na tom „být producent” nelehkého? Kdybys nebyl hudebníkem, kým bys byl?

Být jakýmkoli typem kreativního člověka s sebou přináší určité problémy. Spousta umělců, které znám, jsou určitým způsobem ztraceni ve světě tvoření a ovládáni neznámými silami. Něco nelehkého na tom jistě je. Proč to tedy vlastně děláme? Já ve skutečnosti nevím. Kdybych nedělal hudbu, byl bych asi sládkem.

Za rozhovor s Loscil děkujeme Kateřine Vodolánové.

Lístky jsou k dostání zde.

12182554_1081505441862009_2747505547783906021_o